Hovor se smrtí/ Zvrácená hra na jejímž konci čeká smrt

Anotace:

Losangeleští detektivové Hunter a Garcia se při vyšetřování nového případu ocitnou na horské dráze zla. Pronásledují predátora, který hledá v ulicích a na sociálních sítích oběti, dráždí je anonymními zprávami a živí se jejich strachem. přední záložka: Po náročném týdnu se Tanya Kaitilinová těší na odpočinkový večer doma. Když vyjde ze sprchy, uslyší zvonit mobil. Požadavek na videohovor přichází od její nejlepší přítelkyně Karen Wardové. Tanya hovor přijme a noční můra začíná.
Karen je s roubíkem v ústech připoutaná k židli v obývacím pokoji svého bytu. Jestliže Tanya hovor přeruší nebo odvrátí pohled od kamery, bude příště na řadě ona, slibuje hluboký chraplavý démonický hlas na druhém konci linky. A pokud Tanya neodpoví pravdivě na jeho otázku, on její přítelkyni Karen brutálně zavraždí. Jenže vyděšená Tanya si správnou odpověď nevybaví.

Recenze:

Robert Hunter a Carlos Garcia stojí před dalším případem svěřeným jejich odbornosti. Oba jsou detektivové specializovaní na ultranásilné činy. Robert je u této divize mnohem déle než Carlos a dalo by se říct, že už viděl vše, ale není tomu tak. Stojí před nimi démonický vrah, který hraje s obětmi a jejich známými hru na dvě otázky. Víš, nevíš? Bude žít, zemře? Vše se zpočátku jeví jako hloupý vtip… Ale, co když se na to musíte dívat, co když prohrajete?
V dnešní době moderních technologií se vám tento případ zdá tak blízko, jak jen může být. Rober a Carlos nemají tolik času, jak si zprvu mysleli… Modus operandi není úplně jasný, mají před očima toho správného? Opravdu vidí vše, nebo jim něco uniká? To jsou otázky, kterými se Hunter a Garcia zabývají neustále.

Na knize se mi moc líbilo, že postava Carlose dostala větší prostor. Už nebyl jen stínem svého zkušenějšího parťáka, ale stal se mu rovnocenným partnerem.
Co nemohu nevypíchnout, je autorův talent geniálně popsat všechny ty hrůzy, kterými si oběti musí projít tak věrohodně, že máte pocit, že jste s nimi v místnosti.

Tanya se zhluboka nadechla a chytla se pohovky, aby udržela rovnováhu. Dosud si nebyla jistá, jestli si s ní mysl nezahrává.

Pokoj se pomalu přestal točit, ale zvuk trval.

Tanya se rozhlédla doleva, pak doprava, ale při zatažených závěsech, tlumeném osvětlení a omámení spánkem rozeznávala jen velmi málo.

Zvuk k ní opět dolehl, ale zdaleka ne tak hlasitě jako před chviličkou. Jaksi ztratil na síle při přechodu ze sna do reality.

Pak se jí vybavila vzpomínka, při které zkameněla.

Panebože. Tanya si přitiskla dlaně na ústa a ohlédla se za sebe. Dveře bytu byly nezamčené. Bezpečnostní řetěz nezajištěný. Zapomněla za sebou zamknout, když se vracela z obchodu.

Celé tělo jí ztuhlo strachem.

Někdo tu je. Někdo je u mě v bytě.

Chorobná mysl psychopata je specifická a Chris Carter je na její odkrývání vážně specialista. Jeho knihy jsou děsivé, napínavé, dechberoucí a nedají se odložit, protože už od samého začátku musíte vědět, kdo to udělal. A i když některé pasáže patří k nechutnějším (jo vrahové se s nikým nemazlí), budete chtít dočíst až do konce. Tak směle do toho a nezapomeňte se doma zamknout.