Dvojitý kříž / Znamení smrti

Anotace:

Popravený vrah ožívá a pokračuje ve svém zrůdném díle. Nebo se jeho odkazu chopil šílený napodobitel? A proč? To musí zjistit ostřílený samotář, detektiv Robert Hunter s pomocí svého partnera, nadšeného nováčka Carlose Garcii. Pod luxusem a září neonů města Los Angeles kvasí zločin, temnější než noc…

Detektivu Hunterovi se vrací stará noční můra – bestiální vrah znovu útočí. Tentokrát to má ale háček: pachatel, který mučí své oběti s řemeslnou zručností, byl před léty dopaden a popraven. Napodobuje ho někdo? Vrací se nestvůra z onoho světa, aby pokračovala ve svém krvavém řemesle? Nebo snad za hrůzné činy pykal nevinný? Žádná z těch možností není právě lákavá – a je na Hunterovi, aby případ vyřešil; ale možná přitom hodně ztratí. Hlavní obětí se má totiž ve čtivém a napínavém thrilleru Chrise Cartera stát právě on.

Recenze:

Na Chrise Cartera jsem narazila náhodou při hledání krimi thrilleru, který bych si přečetla. A protože jsem docela náročná, co se tohoto žánru týče, docela to trvalo.

Než jsem knihu zakoupila, přečetla jsem si informace o autorovi, které mě utvrzovaly v tom, že jeho knihy budou nejen dobré, ale možná i skvělé. A měla jsem pravdu, v jeho příbězích se odráží jeho letité zkušenosti z oblasti psychologie sociopatů a jiných odsouzených k nejvyššímu trestu.

Kniha Dvojitý kříž nás seznamuje se samotářským vyšetřovatelem Robertem Hunterem, který pracuje jako detektiv v Los Angeles v oblasti zločinů značených jako ultra násilné. Tohoto času k sobě dostane nového parťáka Carlose Garciu, který je v tomto oboru nováčkem. Ale místo času, který by mu měl být dopřán na seznámení se s novým místem, je vhozen rovnou do vody, kdy se jim do cesty postaví vrah.

Vrah, který si své oběti zdá se pečlivě vybírá, mučí je a co hůř, baví ho to. Jediné, co po něm zůstane (kromě těla v hrůzném stavu a děsivém místě činu páchnoucím smrtí) je znamení vyřezané do kůže obětí. Dvojitý kříž.

Hunter je zdá se ve slepé uličce, buď to před lety popravili nevinného, nebo zde má dokonalého napodobitele.

Pachatel s nimi hraje na kočku a na myš… Kdo je? Proč to vše dělá? Co znamená ono znamení?

Odpovědi se dozvíte jedině tak, že otevřete tuto mistrně napsanou knihu, obalíte se dávkou kuráže a odvahy, protože procházka na Hunterově písečku není nijak růžová a autor se nebojí zajít do nejmenších i nechutnějších detailů povahy celého zločinu.

Jako milovnice tohoto žánru i já musím přiznat, že u knih Chrise Cartera zatínám zuby, ohlížím se přes rameno, trnu spolu s oběťmi, když přijde jejich čas a někdy se i děsím, co dalšího přijde. A i přesto, že je děj děsivý a drsný, pan spisovatel má neskutečný dar vás zaujmout od první strany. Jak začnete, nebudete chtít přestat. Budete se chtít přidat k detektivu Hunterovi a pomoci mu chytit vraha.

„Bože! Vrah ji přiměl… musela se na sebe dívat.“ Její tělo bylo nastaveno přímo naproti dveřím.

„Vypadá to tak,“ souhlasil doktor Winston. „Patrně prožila poslední hodiny s pohledem na svůj znetvořený odraz v zrcadle – nejen fyzická muka, ale i duševní.“

„Tohle zrcadlo na ty dveře nepatří…,“ rozhlédl se Hunter, „… ani do tohohle pokoje. Je zbrusu nové.“

„Přesně tak, zrcadlo a ty dřevěné sloupky se sem dostaly zcela záměrně – aby zvýšily její utrpení,“ potvrdil doktor Winston.

Dveře ložnice se před Hunterem rozlétly a vyrušily ho z pohledu do zrcadla. Vstoupil Garcia s kelímkem kávy. „Tumáš,“ řekl a podal ho Hunterovi.

„Asi si nedám, bažante, můj žaludek už zažil lepší časy a na spánek teď nemám ani pomyšlení,“ odvětil Hunter s odmítavým gestem.

Přeji tedy příjemné čtení a šťastný lov.